Léto není zkouška z dokonalosti. Užijme si ho takové, jaké jsme

Kolik let už čekáme na „lepší“ postavu?

Každý rok je to trochu stejné. S prvními teplými dny se ze všech stran začnou ozývat věty jako „do léta do formy“, „rychle zhubněte do plavek“ nebo „připravte tělo na pláž“. Jako by naše tělo bylo přes zimu nějaký nepovedený projekt, který musíme před vstupem na koupaliště urychleně opravit.

Také jsem si tím prošla. Stála jsem před zrcadlem, zatahovala břicho a říkala si, že až shodím pár kilo, koupím si hezčí plavky. Až budu mít pevnější stehna, nebudu se na pláži schovávat pod ručníkem. Až budu vypadat lépe, užiji si léto naplno.

Jenže život se neodehrává „až“. Odehrává se právě teď.

Moje tělo už nevypadá stejně jako ve dvaceti ani ve třiceti. Nese stopy času, hormonálních změn, radostí, starostí, probdělých nocí i všeho, co jsem zažila. A víte co? Nemusím ho za to trestat. Naopak si stále častěji říkám, že si zaslouží moji péči a respekt. Ne až zhubne. Ne až bude pevnější. Už dnes.

Plavky nejsou odměna za zhubnutí

Možná právě vybíráte plavky a hlavou vám běží, co všechno by měly zakrýt. Bříško, boky, povolenou kůži nebo celulitidu. Zkuste si letos položit jinou otázku: Ve kterých plavkách mi bude pohodlně a ve kterých se budu sama sobě líbit?

To je velký rozdíl.

Plavky nejsou zkouška a pláž není přehlídkové molo. Většina lidí kolem nás řeší především sama sebe. A pokud se přece jen někdo rozhodne hodnotit naše stehna, vypovídá to mnohem víc o něm než o nás.

Naše hodnota se opravdu neměří obvodem pasu. Jsme ženy, které něco vybudovaly, o někoho pečovaly, zvládly složitá období, udělaly chyby a znovu se zvedly. Naše těla nás tím vším provedla. Byla by škoda nedovolit jim vstoupit do vody jen proto, že nevypadají jako upravená fotografie na sociálních sítích.

Vezměte si plavky, ve kterých můžete volně dýchat. Narovnejte ramena. A běžte se koupat. Voda je příjemná úplně stejně ženám velikosti 36 i 46.

Jedna zmrzlina nezkazí zdravý život

Léto voní po ovoci, grilované zelenině, večerních zahrádkách – a také po zmrzlině. Přesto si ji řada z nás neumí dát bez vnitřního komentáře. „Neměla bych.“ „Zítra budu jíst méně.“ „Musím to vychodit.“

Ale jídlo není morální zkouška. Po salátu nejsme lepší ženy a po kopečku pistáciové zmrzliny horší.

Samozřejmě záleží na tom, jak se stravujeme dlouhodobě. Našemu tělu prospívá pestrost, dostatek bílkovin, zelenina, ovoce i pravidelné pití. Jenže součástí vyváženého života je také radost. Zmrzlina na výletě, káva s kamarádkou nebo večeře při západu slunce nejsou selhání. Jsou to chvíle, na které budeme vzpomínat.

Zkuste si zmrzlinu dát pomalu a bez výčitek. Vyberte si příchuť, na kterou máte opravdu chuť, ne tu, která má podle tabulky nejméně kalorií. Sedněte si do stínu, na chvíli odložte telefon a vnímejte chuť i okamžik. Když si něco dovolíme vědomě, často zjistíme, že si to užijeme mnohem víc a nepotřebujeme nic dohánět ani kompenzovat.

Péče o sebe nemusí být další seznam povinností

Po čtyřicítce se často mluví o tom, co všechno bychom měly dělat: cvičit, zdravě jíst, dobře spát, pečovat o pleť, zvládat stres a samozřejmě u toho vypadat svěže. I péče o sebe se pak snadno promění v další výkon.

Já ji dnes vnímám jinak. Ne jako snahu zastavit čas, ale jako způsob, jak se ve svém těle cítit dobře právě teď.

Nemusí to být hodinový ranní rituál. Někdy je péče o sebe sklenice vody hned po probuzení. Krém s ochranným faktorem, klobouk a místo v příjemném stínu. Krátká procházka, protože nám pročistí hlavu – ne proto, abychom „spálily“ oběd. Pár minut ticha. Odmítnutí návštěvy, na kterou nemáme energii. Nebo obyčejný spánek místo dalšího dílu seriálu.

Do svého rána si ráda zařazuji i kolagen. Neberu ho jako kouzelnou hůlku ani trest za stárnutí. Je to můj malý rituál, chvíle, kdy si připomenu, že o sebe chci pečovat pravidelně a s laskavostí. Právě tak přemýšlím i o Rosque – péče o sebe by neměla vyrůstat ze strachu, že stárneme, ale z úcty k sobě a ke svému tělu.

Dobrá nálada nezačíná dokonalým dnem

Občas máme pocit, že si léto užijeme jedině tehdy, když všechno vyjde. Bude krásné počasí, rodina bude v pohodě, dovolená bez komplikací a my budeme odpočaté, upravené a stále usměvavé.

Jenže skutečné léto je jiné. Někdy prší. Děti nebo partner jsou protivní. Letadlo má zpoždění, pokoj nevypadá jako na fotografii a my se probudíme unavené. Dobrá nálada neznamená, že se musíme pořád usmívat. Znamená spíš schopnost nenechat jeden nepovedený okamžik, aby nám vzal celý den.

Mně pomáhají malé věci. Ranní káva venku. Písnička, kterou si pustím nahlas. Bosé nohy v trávě. Večerní procházka, když už opadne horko. Telefonát s někým, vedle koho nemusím nic předstírat. Čerstvé jahody. Vůně opalovacího krému. Čisté povlečení po dni stráveném venku.

Zkuste si vytvořit vlastní letní seznam radostí. Ne seznam úkolů, ale věcí, které vám dělají dobře. Může na něm být koupání v jezeře, knížka ve stínu, výlet vlakem, snídaně na balkoně, tanec na koncertě nebo právě ta zmrzlina. Nemusí stát mnoho peněz a nemusí vypadat dobře na Instagramu. Stačí, že potěší vás.

Pět malých letních dohod se sebou

Letos bych nám všem přála, abychom se sebou uzavřely těchto pět jednoduchých dohod:

1. **Nebudu čekat, až budu vypadat jinak.** Vezmu si šaty, půjdu plavat, nechám se vyfotit a budu součástí vzpomínek už teď.
2. **Nebudu si jídlo zasluhovat ani odpracovávat.** Budu většinou jíst tak, aby mi bylo dobře, a občas si bez výčitek dopřeji čistou radost.
3. **Budu se hýbat způsobem, který mě těší.** Procházka, plavání, kolo nebo tanec v kuchyni se počítají. Pohyb není trest za naše tělo, ale možnost, jak ho cítit živé.
4. **Budu se chránit, ne schovávat.** Ochranný faktor, voda, klobouk a stín jsou projevem péče. Ručník pevně omotaný kolem pasu kvůli studu být nemusí.
5. **Každý den si všimnu něčeho hezkého.** Nemusí to být velké. Letní večery jsou složené z maličkostí a právě ty často zůstávají v paměti nejdéle.

Tohle léto se totiž už nevrátí

Nevím, jestli budu někdy úplně spokojená se vším, co vidím v zrcadle. Asi ne. Vždycky bych mohla najít něco, co by šlo zpevnit, vyhladit nebo zakrýt. Ale nechci kvůli tomu zmeškat další léto.

Nechci odmítnout fotografii s blízkými jen proto, že na ní možná bude vidět moje břicho. Nechci sedět na kraji bazénu a hlídat si ručník, místo abych skočila do vody. Nechci u zmrzliny počítat každé sousto a přehlédnout, že vedle mě sedí někdo, koho mám ráda.

Možná je skutečné sebevědomí právě tohle: nečekat, až ze sebe nebudeme mít žádné pochybnosti, ale žít naplno i s nimi.

Tak si letos dovolme léto, které nemusí být dokonalé. Dovolme si odpočívat bez pocitu viny, smát se nahlas, nosit barvy, ukázat nohy, ochutnat zmrzlinu a pečovat o sebe bez tlaku. Naše tělo není problém, který musíme před dovolenou vyřešit. Je to náš domov.

Já už totiž vím jedno: čas je příliš vzácný na to, abychom celé léto zatahovaly břicho.

Užijme si ho. Takové, jaké jsme.

Udělejte si i v létě každý den malou chvilku pro sebe. Ať už je to procházka, oblíbená zmrzlina, deset minut s knihou nebo sklenice vašeho oblíbeného kolagenového nápoje Rosque. Péče o sebe nemusí být dokonalá. Nejdůležitější je, že je naše.